|
|
Short-term cyclic paleoenvironmental variations in Middle Turonian hemipelagic deposits, Bohemian Cretaceous Basin
Voženílková, Kristýna ; Uličný, David (vedoucí práce) ; Chadimová, Leona (oponent)
Sedimentární záznam stupně turonu (svrchní křída) poskytuje příležitost pro studium klimatických výkyvů v době vrcholného skleníkového klimatu. V české křídové pánvi se dosavadní cyklostratigrafické studie zabývaly cyklickými změnami sedimentárních prostředí spodního a svrchního turonu, avšak cyklostratigrafie středního turonu nebyla zatím podrobně studována. Tato diplomová práce aplikovala metody spektrální analýzy na karotážní data a prvkové složení několika vrtů umístěných v centrální části české křídové pánve, s cílem lépe porozumět změnám paleoprostředí ve středním turonu a jejich možným kauzálním vztahům s astronomickými cykly. V karotážních datech a obsahu vápníku z vrtu Bch-1 byl nalezen signál krátké excentricity (~100 kyr), který byl korelován na vzdálenosti cca 20 km v rámci studované oblasti a lze jej korelovat v části záznamu i dále. Za příčinu změn v obsahu Ca, resp. CaCO3, považujeme fluktuace v produktivitě biogenního karbonátu. Ve spodní části se zvýšeným vlivem změn klastického přínosu v bazální části středního turonu. Karbonátová cykličnost je zřejmě nezávislá na přínosu klastického materiálu, kromě spodní části středního turonu, v níž jsou tyto dva proxy parametry ve fázi. K záznamu astronomických cyklů v sedimentárním sledu vedla pravděpodobně kombinace regionálních a...
|
|
|
Cyklická stavba nýřanských vrstev (pennsylvan) v centrální části kladensko-rakovnické pánve
Páchová, Helena ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá cyklickou stavbou nýřanských vrstev (střední pennsylvan, moskov) v oblasti ložiska Slaný v kladensko-rakovnické pánvi. Hlavním cílem je vymezit plošně stálé cykly nýřanských vrstev a určit příčiny jejich vzniku. Na základě z vrtů sestavených korelačních schémat byla potvrzena plošná stálost 40 - 60 m mocných jednotek označovaných jako mezocykly. Celkem bylo vymezeno osm mezocyklů označovaných N0 - N7. Nově byl definován mezocyklus N7. Z map mocnosti a písčitosti mezocyklů byly odvozeny informace o rozdílech v subsidenci a distribuci klastického materiálu ve studovaném území v době sedimentace. Plošná stálost mezocyklů ukazuje, že je lze považovat za allocykly a jejich vznik souvisí s regionálním mechanismem. Pravidelnost a podobná mocnost a architektura pak naznačují, že mezocykly pravděpodobně představují záznam periodicky se opakujících událostí. Z publikovaných U-Pb CA-ID-TIMS radioisotopických stáří tonsteinů (tufů) v nýřanských vrstvách byla odhadnuta průměrná délky trvání jednotlivých mezocyklů na ~ 400 tis. let. Tato periodicita se významně blíží 413 tis. letům trvání Milankovičova cyklu dlouhé excentricity. Tento mechanismus prostřednictvím klimatických změn patrně ovlivňoval sedimentární prostředí (množství a distribuci ukládaného sedimentu v říčních systémech...
|
|
|
Litofaciální vývoj a cyklická stavba svrchní části porubských vrstev (serpuchov) ve východní části OKR
Michlová, Nikol ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirásek, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na litofaciální vývoj a cyklickou stavbu cca 200 m mocného úseku ve svrchní části porubských vrstev (serpukhov) v karvinském dílu ostravsko-karvinského revíru. Cílem práce je pomocí detailní korelace vrtů odlišit plošně stálé cykly od lokálních a porozumět lépe mechanismům jejich vzniku, především roli glacieustatických pohybů. Pro tyto účely byly z vybraných vrtných profilů sestaveny korelační řezy. V řezech byly na základě předchozích výzkumů Gastalda et al. (2009) vymezeny tři genetické cykly. Od podloží do nadloží jsou to cykly (i) Max, (ii) Otakar a (iii) Gaebler. Mocnost cyklů kolísá v rozmezí od 19,9 do 109,9 m. Hranice genetických cyklů až na výjimky leží v transgresní (bazální) ploše významných mořských faunistických horizontů. Z korelačních řezů a z izoliniových map mocnosti a písčitosti sestavených pro jednotlivé genetické cykly plyne, že území s maximální mocností odpovídají úsekům se zvýšenou písčitostí počítané ze středno a hrubozrnných pískovců. Maxima písčitosti a mocnosti jsou většinou protažena ve směru SSV-JJZ, který je konformní s průběhem osy pánve. Tato maxima jsou interpretována jako úseky, kterými protékaly říční toky, jež ukládaly hrubozrnná klastika. Říční toky patrně sledovaly průběh synsedimentárního zlomu ssv.-jjz. směru, který byl aktivní...
|
host ::
RSS.